Reklama
 
Blog | Kateřina a Pavel Podaní

Eliáš 2008

Poslední zářijovou sobotu se uskutečníl šestnáctý ročník vzpomínkové akce Eliáš. Možná se teď zdá, že psát o akci po třech týdnech není ideální, výsledky krajských voleb ale naznačují, že to zas až tak "mimo mísu" není. Článek berte prosím ale především jako poděkování těm, kteří se na přípravě akce podílejí a nebojí se nahlas říkat, že jednou "na věčné časy" bylo až dost.

Eliáš je tradiční vzpomínková akce k uctění památky politických vězňů, která probíhá v místě, kde ležel důl Eliáš, a kterou pořádá skautské středisko Arnika z Jáchymova. Na památku polických vězňům zde roste kamenná mohyla. Plánovali jsme jet už loni, ale souhrou všech možných okolností to nevyšlo. Za to letos se nám okolnosti přály a počasí se vydařilo, takže jsme nadšeně vyrazily.

Ještě v pátek jsme řešili otázku, jestli s krosničnou nebo golfkama, nakonec stačil jeden příjemný telefonát s organizujícím bratrem Karkem a bylo jasno, že půjdeme pěšky. (Míněno tedy až poslední kousek k mohyle, cestu z Plzně do Jáchymova jsme si zkrátili autem:-) ) Sice jsme tak úplně nevěděli, co přesně máme čekat, jestli Honzík nebude zlobit nebo extra rušit, ale nakonec jsme vycházeli z toho, že když jeho hraní snesou babičky při mši, proč by měli mít problém skautíci.

honzik na motorce


Akce samotná má krásný, jednoznačný průběh, který počítá s účastí mladších dětí. Oficiální nástup s vysvětlením, proč tu jsme, trvá asi čtvrt hodiny. Poté jednotlivé výpravy přidávají na mohylu svůj kámen. Kamenem myslím opravdu kámen. Naše kamínky byly opravdu malé. Nakonec se všichni sejdou u slavnostního ohně společně s bývalými politickými vězni, kteří povypráví svůj příběh a jsou připraveni na všetečné otázky malých skautíků. Celému posezení vládne krásná pohodová nálada. A Honzíkova aktivita opravdu nebyla na překážku. Mladší účastníci z něj měli legraci, starší si pochvalovali, jak je nenáročný a "stříká" z něj radost ze života. Na tomto místě by mělo zaznít, že na poslední chvíli prosadil náš tatínek, že vezmeme motorku, což mě na kamenné cestě stálo dost nervů, ale Honzík si to opravdu užil.

polozeni kaminku


Všichni jsme  odjížděli domů nadšení. Honzík z toho, jak si krásně zařádil, a my jsme byli nadšení z tak skvělé akce. Setkali jsme se s lidmi, kteří v tom místě prožili dost nehezké roky svého života, ale kteří mají dost síli a chutě sednout si s mladými lidmi a odpovídat na otázky jako: "A proč jste se prostě víc neoblékli, když vám byla zima?" nebo "A co myslíš tím špinavý barák? Jako že se nevytíralo?" Podle svého pubertálního bráchy vím, že povědomí těch "normálních" mládežníků o politických procesech, vězních a dolech není zrovna dostačující. A podle výsledků voleb to asi neplatí jenom u mládežníků. Proto si myslím, že je extra důležité udělat si čas a popovídat si s dorostem nebo psát a vysílat seriály jako "Zdivočelá země". A tak ještě jednou děkujeme všem, kteří se na akci podílejí.

Reklama

K.

 

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama