Protože jsem jel v sobotu brzy ráno, milý pán na přepážce pro odbavování cestujících Pendolínem mi prodal jízdenku SoNe+. Platil jsem tedy 440,- Kč plus samozřejmě místenku na Supercity 200,- Kč. Za cestu dlouhou 359 km jsem tedy platil 640,- Kč (holá jízdenka jen do Prahy stojí s místenkou 514,- Kč. Cesta na vlakové nádraží v Brně proběhla bez problémů a na nástupišti jsem tedy netrpělivě očekával příjezd Pendolína. Deset minut zpoždění považuji za takový kolorit ČD, takže mne nemohlo rozházet. Po nástupu jsem se uvelebil v sedadle u okna. Trochu jsem své místo musel hledat, protože zrovna nad tím mým bylo stržené číslo. Ale záhy jsem pochopil, že mezí číslem 11 a 13 musí být zákonitě i moje 12 (nikoliv Plzeň :-)). Trochu mne rozladilo, že zrovna mé sedadlo (+ ještě to za mnou, které bylo v poslední řadě) nelze alespoň malinko sklopit. Jsem sedec „ležák“, např. i při řízení auta mám sedadlo dosti sklopené, takže tohle bylo pro mne první minus. No nic.
Poté, co jsem se uvelebil, se vlak rozjel. Je pravda, že podvozek Pendolína je ve srovnání s klasickými vozy docela kvalitně odhlučňěn, já se hlavně těšil na ono naklápění vozu, které dalo tomuto „rychlovlaku“ svoje jméno. Jaké bylo moje rozčarování, když jsem při tomto náklonu zaznamenal docela nepříjemné povrzávání lokalizované tak cca metr pod mým sedadlem. Poprvé jsem myslel, že je to jen chvilková záležitost, ale onen nepříjemný hluk se opakoval při každém náklonu v pravotočivé zatáčce po celou dobu jízdy do Prahy – další mínus pro ČD.
Vytáhl jsem tedy telefon, zapojil sluchátka a ucpal si jimi své sluchovody. V kapse přede mnou byla malá brožura o Pendolínu. Protože průvodčí zatím nepřinášel žádné noviny ani občerstvení, dal jsem se do čtení brožurky. A hned jsem se z ní dozvěděl, že na tisk a na kafíčko si musím nechat zajít chuť, leda bych si zaplatil jízdenku první třídou, která je o plných 157 Kč dražší. No nic, třeba je tu alespoň internet řekl jsem si, a vytáhl svůj iPhone. Prázdná nabídka pod položkou „Choose a Network…“ mne však vyvedla z omylu. Tak to je teda gól. Ještě že mě nedocházela baterka, protože proud k napájení mobilu nebo laptopu si ČD cení na oněch 157.- Kč navíc za první třídu. Jen tam jsou totiž k dispozici zásuvky a třeba i takový „luxus“ jako rádio do sluchátek.
Do Prahy jsme dorazili se zpožděním 15-ti minut. Ne jen podle mých hodinek, ale i podle hodin ve stanici. Příjemný hlas (to nemyslím ironicky) se nám při příjezdu omluvil za 10-ti minutové zpoždění. No já nevím, ale pokud bych svou práci odváděl s takovou přesností (5 minut sem, 5 minut tam) dala by se škoda počítat ve stovkách milionů + nějaké ty lidské životy.
Abych to shrnul. Dovolil jsem si porovnat dopravu z Brna do Prahy v souboji vlak x autobus:
| ČD Pendolino (2. Třída) x | Nejmenovaný autobusový dopravce | |
| Cena | 514 Kč | 200 Kč (obojí bez zvýhodnění a slev) |
| Doba jízdy | 2:25 (do Holešovic) – pokud není zpoždění | 2:40 (na Florenc) – hrozí zácpy |
| Tisk na čtení | Ne | dle nabídky |
| Internet | Ne | Ano |
| Občerstvení v ceně | Ne | káva, kapučíno, čokoláda … |
| Ekologie dopravy | Ano | Ne |
| Hudba popř. video | Ne | Ano |
Mě to celkově vychází významně ve prospěch autobusu. Pokud České dráhy nezmění svoji politiku, začnou jim cestující brzy ubývat. Podle mého názoru totiž v současnosti převažují ti, kteří jedou tímto spojem spíše ze zvědavosti (jako já) a pak samozřejmě mezinárodní cestující.
PS – Na závěr jedno malé bezvýznamné plus pro ČD – strojvůdce vám za jízdy nezatkne Policie ČR 🙂
Pavel