Komentáře: Spoutaná hudba – aneb je DRM špatné?

Od: Pavel

Pavel — Wed, 31 Jan 2007 18:27:07 +0000

Re:DRM ve Vistě
V článku píšu o prémiovém (chráněném) obsahu o normálním HD jsem nenapsal ani slovo. Microsoft samozřejmě nejde vydavatelům „na ruku“ zadarmo, má z toho jistě procenta. Kdyby se všichni producenti OS vydavatelům na podobná omezení vykašlali, to by se nám uživatelům žilo a nevznikali by nám druhotné náklady na hardware.

Od: R.

R. — Wed, 31 Jan 2007 16:58:33 +0000

DRM ve Vistě
Vista „ořeže“ kvalitu prémiového obsahu jen tehdy, pokud je to v DRM k tomuto obsahu nastaveno. Je to tedy problém vydavatele, ne Visty. Pokud si koupíte HD film, který nemá nastaveno, že v případě, že je použitý hardware, ze kterého lze „zachytávat“ výstup, se má kvalita snížit, tak se přehraje v plné kvalitě.

Vista má v sobě technologii, která umožňuje VYDAVATELUM omezovat uživatele, ale pokud to v DRM vydavatel nenastaví, nic se nestane. A podle platné legislativy ve většině zemí světa patří práva k obsahu majitelům, ne „lidu“ čili uživatelům. Vista tak respektuje práva majitelů a na ně je nutné tlačit, aby povolili šrouby. Protože pokud si někdo stáhne HD film z P2P sítě, tak mu Vista v jeho přehrávání v nejvyšší kvalitě pochopitelně bránit nebude (protože tam nebude DRM informace o omezení). Pokud si takový film koupíte a hardware nebude kompatibilní s požadavky vydavatele, tak bude mít takovýto legální uživatel problém…

Od: Noxtromo

Noxtromo — Tue, 30 Jan 2007 21:22:51 +0000

s hudbou je to celé špatné
Když jsem si chtěl před mnoha lety poprvé koupit cd zahraniční kapely, zjistil jsem, že stojí 600 Kč, což bylo v té době mé kapesné na dva měsíce. Nekoupil jsem si ho. Před pár lety jsem opět pocítil nutkání koupit si cd zahraniční kapely, ale zjistil jsem, že stojí 700 Kč. To v té době byla pořád velmi citelná část mých příjmů. Cd jsem si opět nekoupil a začal jsem se zajímat o alternativu. Hudbu moc často neposlouchám, tak chvíli trvalo, než jsem objevil P2P sítě.
Co z toho tedy vyplývá? Legální hudbu si kupuji jen výjimečně (jedno nebo dvě cd ročně) a v žádném případě si nebudu kupovat „bezcédéčkovou“ hudbu chráněnou takovým způsobem, že si ji nepřehraji na většině zařízení, která vlastním. Nechápu tedy společnosti, které prodávají tak masovou záležitost, jakou je hudba, že se ze všech sil snaží své potencionální zákazníky odrazovat. 🙂