Vystudoval jsem ZČU v Plzni, materiálové inženýrství na Fakultě strojní (kde v současnosti dokončuji také svoji disertaci). Tato univerzita vznikla v roce 1991 sloučením Vysoké školy strojní a elektrotechnické s Fakultou pedagogickou. Zejména v porevolučních letech došlo společně se změnou společenským poměrů ke stagnaci růstu studentů technických oborů a k velkému rozmachu oborů netechnických. V roce 1991 studovalo na ZČU 4000 studentů v prezenční formě studia. Dnes je na ZČU 17270 studentů.
Počty studentů v roce 2005:
| Fakulty: | Počty studentů v roce 2005 |
| Fakulta aplikovaných věd | 1501 |
| Fakulta ekonomická | 2213 |
| Fakulta elektrotechnická | 2103 |
| Fakulta filozofická | 2275 |
| Fakulta pedagogická | 3387 |
| Fakulta právnická | 2556 |
| Fakulta strojní | 1679 |
| Ústav umění a designu | 234 |
| Celkem | 16398 |
Největší nárůst vykazuje v posledních letech Fakulta filozofická – v letech 1999 – 2005 pod názvem Fakulta humanitních studií. Zájemcům nabízí studium v mnoha oborech s atraktivními názvy jako: Humanistika (Bc. studium stejně jako další); Sociální a kulturní antropologie; Archeologie; Politologie; Cizí jazyky pro komerční praxi; Blízkovýchodní studia; Mezinárodní vztahy a východoevropská studia; Sociologie; Moderní české dějiny; Moderní obecné dějiny; Kulturní antropologie Předního východu (N.Mgr. stejně jako další); Antropologie populací minulosti; Evropská kulturní studia. Podobnou nabídku najdete jistě i na webech podobných fakult.
Protože sám osobně znám několik desítek absolventů této fakulty a z toho pouze tři pracují v oboru který studovali (z nichž jeden přímo na FF), zajímalo mne, jak to vypadá celkově se zaměstnaností absolventů technických a netechnických oborů ZČU. Trochu jsem si zagooglil a podařilo se mi najít statistiky. Škoda že v nich chybí i rok 2006.
Následující obrázek ukazuje vzrůst počtu studentů jednotlivých fakult.
Nejvíce absolventů (ze sledovaných) má FHS – Fakulta humanitních studií nyní Filosofická. Všimněte si prudkého nárůstu počtu studentů. Hned za ní se drží FEL (elektro) a pak následuje FAV (aplikované vědy) a potom FST (strojnická).
A nyní se podívejme na čísla nezaměstnanosti studentů sledovaných fakult. Udávané procento je tzv. "míra celkové neúspěšnosti studentů", které je definováno jako podíl celkového počtu nezaměstnaných absolventů a celkového počtu absolventů, kteří úspěšně dokončili školu v předchozích dvou kalendářních letech.
V nezaměstnanosti vede Filozofická fakulta. Pokles mezi roky 2005 lze přičítat hlavně otevření nových oborů navazujícího magisterského studia, takže absolventi bakalářského studia, kteří se na ně přihlásili, si svou nezaměstnanost jen "odložili" o dva roky. Zajímavá tedy bude statistika v roce 2006/2007. Nejvíce znepokojivý je právě trend vývoje nezaměstnanosti absolventů FF (FHS) v letech 2002 – 2004. Nezaměstnanost studentů technických oborů jasně klesá s tím jak roste hlad rostoucího průmyslu po odbornících.
Ještě zajímavější by byl průzkum, který by zjišťoval, jak je to s oborem ve kterém absolventi skutečně pracují. Pochybuji že celý západočeský region je schopen každý rok nabídnout práci nějaké stovce humanistů, padesáti archeologům, sedmdesáti antropologům a čtyřiceti politologům. Troufám si tvrdit (i podle ohlasů známých), že osmdesát procent absolventů FF najde práci v úplně odlišném oboru než sami vystudovali. Někdo jistě namítne: "No a co? Tím, že absolvovali vysokou školu, dokázali že umí pracovat s informacemi, že se dokážou něčemu naučit a samostatně obhajovat svůj názor a výsledky své práce." Ponechme stranou, že toto je často u některých absolventů jen zbožným přáním. Já se spíše ptám: "Na co jsme tyto lidi učili např. o politickém systému Nikaragui, o principech dendrochronologie, o zvyklostech při iniciačním obřadu kmene EŇE-PEŇE v rovníkové Africe, když ani jednu věc jich 80% nevyužije?"
Jistě sto procent vysokoškoláků nikdy nemohou být technici, je samozřejmě potřeba, aby byly studovány i jiné obory (ekonomie, práva, medicína…). Zaráží mne právě jen oblíbenost oborů u kterých se požadavek na absolventy dá často spočítat na prstech jedné ruky (pro daný region). Proč má stát platit vzdělání jedné tisícovky odborníků z oboru antropologie, když se jich v tomto oboru zaměstná třeba jen 10 do roka. Že to lidé chtějí studovat a baví je to? Dobře, nikdo jim nebrání chodit do knihovny a ve volném čase si mohou studovat co chtějí. Ale stát jim to přece nemusí dotovat.
Trochu odbočím. Jsem příznivcem gymnázií, i víceletých. Ze své zkušenosti vím, že je nezanedbatelný rozdíl ve výkonu studenta VŠ, který absolvoval gymnázium a studenta který má za sebou třeba SOŠku. Ten z gymnázia má prostě větší přehled, lépe se umí vyjadřovat a je i sebevědomější. Samozřejmě se najdou výjimky, ale obecně to tak prostě je. Ale proč to píšu. Stejně tak by tomu mělo být i u člověka s vysokou školou nebo bez. Proto prostě potřebujeme vysokoškolsky vzdělané lidi. Ale potřebujeme zrovna humanisty, antropology, archeology, politology v desetkrát větším množství než je třeba? Já myslím, že ne. Nebylo by prostě lepší, kdyby existovaly všeobecné vysoké školy, podobně jako máme všeobecná gymnázia. Každý, kdo se necítí na ekonoma, právníka, strojaře, informatika, … by mohl studovat všeobecnou vysokou školu. Vždyť přece reálně jde o to, aby se absolvent dokázal orientovat v množství informací, aby dovedl věcně argumentovat atd. atd. a to by se právě na nich moderními způsoby výuky vyučovalo.
Klasické humanitní obory (humanistika, antropologiem , sociologie…apod.), které nabízejí současné "fildy" by samozřejmě zůstaly, jen by přijímaly reálný počet uchazečů, které opravdu najdou uplatnění ve studovaných oborech. Přijímacím řízením by pak samozřejmě prošlo méně lidí a kvalita takových škol by byla jistě vyšší (tím nechci samozřejmě tvrdit, že méně absolventů rovná se automaticky vyšší kvalita).
Pavel
PS – Mimochodem uvědomuji si, že leckterému technikovi by absolvování vybraných humanitních předmětů jistě prospělo. Řada z nich (například čeština:-) by v rozsahu alespoň dvou hodin týdně po dobu jednoho semestru měla být pro techniky povinná.