Ještě než jsme s Katkou začali přemýšlet o hardwarové konfiguraci, zeptali jsme se mamky co chce na svém PC dělat a má-li nějaké konkrétní představy o příslušenství (monitor, tiskárna). Odpověď byla následující:
„Chci internet, chci aby mohla vypalovat CD/DVD, nahrávat televizi, (aby na tom šla i ta co teprve bude – ta digitální). Pak chci velký plochý monitor a barevnou tiskárnu s možností kopírování (scanování). A taky bych chtěla, abych mohla telefonovat přes „Skype“ a psát si po tom ajsíkjů.“
Docela jsme se podivili, kde moje drahá maminka zjistila všechny ty vymoženosti, co nám globální počítačová síť nabízí, ale pak jsme si uvědomili, že své zkušenosti asi nabyla od tety, která již internetovým připojením disponuje.
Podle požadavků jsme vybrali komponenty: 19“ LCD panel, základní desku pro AMD (nejsem AMD fanatik, ale v současnosti je AMD přeci jen levnější než INTEL), dvoujádrový procesor (ceny klesly tak, že jednojádro nemá prakticky smysl), pasivně chlazenou grafickou kartu, televizní kartu s analogovým i digitálním tunerem, dostatečně velký disk, 1 GB RAM paměti, DVD vypalovačku a skříň s kvalitním zdrojem. Tiskárnu jsme vybrali multifunkční (tisk, scan, kopírování) s oddělenými náplněmi pro každou barvu. Vzhledem k tomu, že PC bude součástí vybavení domu (chalupy) zařízené ve venkovském stylu, zvolili jsme pro všechny součásti decentnější černou barvu.
Hlavně vV téhle fázi jsme začali přemýšlet o softwaru. Operační systém Microsoft Windows Vista Home Basic CZ stojí v OEM verzi 2285,- Kč. Za tuto cenu se dala pořídit právě zmiňovaná tiskárna. Dali jsme tedy mamince na výběr: Nainstalujeme ti jako operační systém Ubuntu Linux. Pokud se ti to nebude líbit a bude to na tebe moc odlišné v ovládání, koupíme ti Windows. Pokud ti bude stačit Ubuntu, ušetříš více jak 2000. Nutno dodat, že mamka je v počítačích pole skoro neorané. V práci sice používala MS Word, Outlook Express, Internet Explorer na Windows 2000. Ale všechny ostatní aplikace, které chce používat – ICQ, Skype, vypalovací software, apod. poprvé uvidí ve svém PC. Pro její použití místo MS Wordu budou stačit OpenOffice (stejně jako nám), na ICQ bude LIcq, na vypalování GnomeBaker apod.
Stejné nebo podobné aplikace by měla samozřejmě i na Windows, takže půjde jen o to, zda si zvykne na nový OS. Ostatně Gnome (jako správce oken) je velmi jednoduché a řekl bych i intuitivní. Navíc nám tak při každé návštěvě odpadne nutnost čištění PC od virů a spyware.
Dovolím si malou odbočku. Běžný uživatel je podle mého mínění člověk, který používá PC k běžné práci a zábavě. Má naučené stereotypní úkony jakými je kopírování tažením myši (správce souborů jako je Total Commander nikdy neviděl), vkládání příloh do e-mailů a jeho znalost klávesových zkratek začíná u CTRL+C a končí u CTRL + V. Takový uživatel nikdy nebude svůj počítač administrovat (ať už je na jeho PC jakýkoliv OS) a pokud se do toho pustí, skončí to skoro vždy katastrofou. Pokud se mu na počítači něco „rozbije“ zavolá vždy svého schopnějšího známého popř. placeného odborníka.
Ale teď již k výsledkům našeho „pokusu“. Zhruba před třemi nedělemi jsme počítač mamce sestavili a nainstalovali do něj Ubuntu Linux Feisty Fawn ve verzi 7.04 se všemi potřebnými aplikacemi. U rodičů jsme jej pak zapojili a vysvětlili základní rozdíly oproti windows (ikonky, umístění menu apod.). Protože připojení k internetu mělo být zprovozněno až druhý den, odjeli jsme domů. Večer nám ještě mamka volala, jak je perfektní, že se mohla na PC dívat na staré filmy (půjčili jsme jí klasiku jako „Vesničko má středisková“, „Na samotě u lesa“ apod.). Druhý den se dostavil místní provider připojení k internetu (jedná se o WiFi síť), naštěstí nic konfigurovat nemusel (jen zapojil router na půdě), protože IP adresu, bránu i masku jsme nastavili podle jeho pokynů už den předem. Sice se snažil v dobrém úmyslu na PC instalovat nějaký antivir, ale instalační *.exe soubor se celkem logicky odmítal spustit :).
Večer, když jsme poté s mamkou mluvili po Skype(u) (ano vím o pochybných „kvalitách“ tohoto proprietárního protokolu, ale povídejte to běžnému uživateli), vysvětlili jsme jí, že antivir opravdu nebude potřeba.
A jak vypadá PC dnes po třech týdnech intenzivního používání? Jako na začátku, jen si mamka sama změnila tapetu na ploše, pravidelně si stahuje fotky z digitálního fotoaparátu, bez cizí pomoci si v Thunderbirdu udělala svůj adresář kontaktů (sama říkala, že je to jen trochu jiné než v práci, ale že s tím nemá problém). Dále z mailu otevírá bez problémů videa, *.pps prezentace a všelijaké různé kravinky, které se obvykle přeposílají v mailech. Samozřejmostí je také tisk a skenování na multifunkční tiskárně. Prostě systém běží bez sebemenších potíží, jak by ne, když uživatel je jen uživatelem a nepracuje pod právy administrátora.
Nepodceňujme tedy BFU. Linux už pro desktopové nasazení opravdu dozrál a není důvod bát se ho nasadit jako jediný operační systém pro domácí PC běžných uživatelů. Máte-li rodiče, prarodiče, který chtějí PC na „internet, filmy, hudbu, fotky …“ je Linux jednoduchá a svobodná volba, která je navíc zdarma.
„Chci internet, chci aby mohla vypalovat CD/DVD, nahrávat televizi, (aby na tom šla i ta co teprve bude – ta digitální). Pak chci velký plochý monitor a barevnou tiskárnu s možností kopírování (scanování). A taky bych chtěla, abych mohla telefonovat přes „Skype“ a psát si po tom ajsíkjů.“
Docela jsme se podivili, kde moje drahá maminka zjistila všechny ty vymoženosti, co nám globální počítačová síť nabízí, ale pak jsme si uvědomili, že své zkušenosti asi nabyla od tety, která již internetovým připojením disponuje.
Podle požadavků jsme vybrali komponenty: 19“ LCD panel, základní desku pro AMD (nejsem AMD fanatik, ale v současnosti je AMD přeci jen levnější než INTEL), dvoujádrový procesor (ceny klesly tak, že jednojádro nemá prakticky smysl), pasivně chlazenou grafickou kartu, televizní kartu s analogovým i digitálním tunerem, dostatečně velký disk, 1 GB RAM paměti, DVD vypalovačku a skříň s kvalitním zdrojem. Tiskárnu jsme vybrali multifunkční (tisk, scan, kopírování) s oddělenými náplněmi pro každou barvu. Vzhledem k tomu, že PC bude součástí vybavení domu (chalupy) zařízené ve venkovském stylu, zvolili jsme pro všechny součásti decentnější černou barvu.
Hlavně vV téhle fázi jsme začali přemýšlet o softwaru. Operační systém Microsoft Windows Vista Home Basic CZ stojí v OEM verzi 2285,- Kč. Za tuto cenu se dala pořídit právě zmiňovaná tiskárna. Dali jsme tedy mamince na výběr: Nainstalujeme ti jako operační systém Ubuntu Linux. Pokud se ti to nebude líbit a bude to na tebe moc odlišné v ovládání, koupíme ti Windows. Pokud ti bude stačit Ubuntu, ušetříš více jak 2000. Nutno dodat, že mamka je v počítačích pole skoro neorané. V práci sice používala MS Word, Outlook Express, Internet Explorer na Windows 2000. Ale všechny ostatní aplikace, které chce používat – ICQ, Skype, vypalovací software, apod. poprvé uvidí ve svém PC. Pro její použití místo MS Wordu budou stačit OpenOffice (stejně jako nám), na ICQ bude LIcq, na vypalování GnomeBaker apod.
Stejné nebo podobné aplikace by měla samozřejmě i na Windows, takže půjde jen o to, zda si zvykne na nový OS. Ostatně Gnome (jako správce oken) je velmi jednoduché a řekl bych i intuitivní. Navíc nám tak při každé návštěvě odpadne nutnost čištění PC od virů a spyware.
Dovolím si malou odbočku. Běžný uživatel je podle mého mínění člověk, který používá PC k běžné práci a zábavě. Má naučené stereotypní úkony jakými je kopírování tažením myši (správce souborů jako je Total Commander nikdy neviděl), vkládání příloh do e-mailů a jeho znalost klávesových zkratek začíná u CTRL+C a končí u CTRL + V. Takový uživatel nikdy nebude svůj počítač administrovat (ať už je na jeho PC jakýkoliv OS) a pokud se do toho pustí, skončí to skoro vždy katastrofou. Pokud se mu na počítači něco „rozbije“ zavolá vždy svého schopnějšího známého popř. placeného odborníka.
Ale teď již k výsledkům našeho „pokusu“. Zhruba před třemi nedělemi jsme počítač mamce sestavili a nainstalovali do něj Ubuntu Linux Feisty Fawn ve verzi 7.04 se všemi potřebnými aplikacemi. U rodičů jsme jej pak zapojili a vysvětlili základní rozdíly oproti windows (ikonky, umístění menu apod.). Protože připojení k internetu mělo být zprovozněno až druhý den, odjeli jsme domů. Večer nám ještě mamka volala, jak je perfektní, že se mohla na PC dívat na staré filmy (půjčili jsme jí klasiku jako „Vesničko má středisková“, „Na samotě u lesa“ apod.). Druhý den se dostavil místní provider připojení k internetu (jedná se o WiFi síť), naštěstí nic konfigurovat nemusel (jen zapojil router na půdě), protože IP adresu, bránu i masku jsme nastavili podle jeho pokynů už den předem. Sice se snažil v dobrém úmyslu na PC instalovat nějaký antivir, ale instalační *.exe soubor se celkem logicky odmítal spustit :).
Večer, když jsme poté s mamkou mluvili po Skype(u) (ano vím o pochybných „kvalitách“ tohoto proprietárního protokolu, ale povídejte to běžnému uživateli), vysvětlili jsme jí, že antivir opravdu nebude potřeba.
A jak vypadá PC dnes po třech týdnech intenzivního používání? Jako na začátku, jen si mamka sama změnila tapetu na ploše, pravidelně si stahuje fotky z digitálního fotoaparátu, bez cizí pomoci si v Thunderbirdu udělala svůj adresář kontaktů (sama říkala, že je to jen trochu jiné než v práci, ale že s tím nemá problém). Dále z mailu otevírá bez problémů videa, *.pps prezentace a všelijaké různé kravinky, které se obvykle přeposílají v mailech. Samozřejmostí je také tisk a skenování na multifunkční tiskárně. Prostě systém běží bez sebemenších potíží, jak by ne, když uživatel je jen uživatelem a nepracuje pod právy administrátora.
Nepodceňujme tedy BFU. Linux už pro desktopové nasazení opravdu dozrál a není důvod bát se ho nasadit jako jediný operační systém pro domácí PC běžných uživatelů. Máte-li rodiče, prarodiče, který chtějí PC na „internet, filmy, hudbu, fotky …“ je Linux jednoduchá a svobodná volba, která je navíc zdarma.