Instalace Linuxu
Předně je třeba se zbavit strachu. Nejlepší je, vše (o co nechcete přijít) na disku do kterého budete systém instalovat, zazálohovat. Tím nechci říct, že instalace Linuxu je nebezpečím pro vaše data s rizikem 50 na 50, to vůbec ne. Sám jsem nikdy při instalaci nepřišel o žádná data, ale zálohováním nic nezkazíte.
Pokud se rozhodnete instalovat třeba dříve zmíněné Ubuntu, máte výhodu, že jeho instalační CD je zároveň Live CD. To znamená že před tím, než naposledy 🙂 vypnete vaše Windows, strčíte Live CD Ubuntu do vaší CD mechaniky a restartujete PC. Po restartu se vám z CDčka nastartuje „živá“ verze Ubuntu. Celý systém se načítá z CD, nic se neukládá na váš pevný disk. Můžete si tak celý systém pohodlně, bez jakýchkoli obav, vyzkoušet. Nebuďte zaskočeni pomalou odezvou, musíte si uvědomit, že normálně se systémové součásti načítají z o mnoho rychlejšího hard disku, jenže teď jej brzdí pomalá CD (DVD) mechanika. Live distribucí Linuxu existuje celá řada, není tedy problém jich vyzkoušet více.
Nejvhodnější je si před instalací projít dokumentaci (manuály), které se k ní vztahují. Předejdete tak situacím, kdy na vás uprostřed instalace vyskočí nějaká ta „hláška“ a vy nebudete vědět jak na ni reagovat.
A nyní již k samotné instalaci. Nebudu se zabývat konkrétní distribucí, popíši obecně jak instalace moderní Linuxové distribuce většinou probíhá. O instalaci Linuxu panuje i vsoučasnosti několik fám:
1) instalovat Linux zvládne jen „Ajťák“ s uhry a minimálně pěti diooptriemi
2) instalace Linuxu probíhá zásadně v textovém režimu (tj. žádné grafické prostředí)
3) po instalaci Linuxu přijdete o veškerá současná data a už nikdy na svém PC nespustíte Windows
4) po instalaci budete muset trávit týdny nastavováním hardwaru a další týdny kompilací softwaru
Ad 1) I když mám technické vzdělání, nejsem „ajťák“, uhry také nemám a brýle nenosím. Instalaci současných moderních distribucí zvládne též moje žena Katka, která má humanitní vzdělání (je na jazyky)
Ad 2) Pokud nechcete, nemusíte během instalace konzoli (textový režim) vůbec vidět. Současné distribuce mají většinou naopak velmi pěkné grafické instalační prostředí již od počátku instalace.
Ad 3) Linux a Windows mohou vedle sebe pohodlně koexistovat i na jednom disku. Prostě si po instalaci Linuxu během startu PC z nabídky vyberete, jestli budete chtít nabootovat do Linuxu nebo Windows. O data můžete přijít jen, když při instalaci Linuxu něco zeslonítě (to je více než zkonit :-)) Ale pokud jste zálohovali, nemusíte se bát.
Ad 4) Pokud nevlastníte nějaký exotický hardware budete překvapeni, jak všechno ihned po instalaci „naběhne“ samo. Nebudete muset lovit z krabice CD s ovladači zvukové, síťové a já nevím jaké ještě karty. Prostě vše bude fungovat hned. A dokonce nebudete muset ani restartovat :-).
Ale teď konec vyvracení fám a jdeme rovnou k jednotlivým krokům instalace. Jako první vás většinou čeká výběr jazyka instalace a celého systému. Linux je totiž i v tomhle trochu jiný než Windows. U těch si zakoupíte CZ verzi a tím to hasne. U Linuxu máte jedno instalační CD (DVD) pro všechny jazyky. Potřebné jazykové knihovny pro češtinu jsou buď na CD, nebo se v průběhu instalace stáhnou z internetu.
Obrázek ukazuje první krok instalace Ubuntu Linux přímo z Live CD
Pak obvykle následuje rozdělení disku. Linux totiž musí "ukrojit" kousek vašeho disku s Windows pro sebe. A jelikož používá jiný souborový systém než Windows (mohu říct i že je pokročilejší), bude muset diskový oddíl s Windows zmenšit. Máte-li Windows třeba na „céčku“ o velikosti 30 GB, vyhraďte Linuxu cca 10-15 GB a o tento prostor „céčko“ zmenšete. Budete muset vytvořit minimálně dva oddíly, jeden pro samotný systém a jeden jako odkládací prostor – swap (ten je pro data, která se „nevejdou“ do paměti RAM a kam je systém odkládá, aby k nim měl rychlý přístup). Další oddíly můžete vytvoři také, to závisí na typu distribuce.
Jako další krok následuje vytvoření přípojných bodů. Linux totiž nezná členění disku na C:, D: atd (dokonce ani A: mu nic neříká). Všechny disky a média se v Linuxu připojují do adresářů (a to libovolně dle vůle uživatele – správce systému). V tomto kroku instalace sytému tedy sdělíte, do jakého adresáře (bodu) má připojit existující Windowsové disky C:, D: atd. Např. můžete zvolit /windows/Disk-C/. To znamená že v podadresáři Disk-C bude připojen obsah disku C:. Tento způsob se vám může zdát zvláštní, ale velmi ho oceníte, až si koupíte další disk, ten zformátujete a připojíte si ho třeba rovnou na plochu do adresáře např. filmy. Nemusíte se nikam proklikávat o úrovně nahoru, ale vše máte rovnou při ruce.
Dobře disk máte rozdělený, ještě se jednou přesvědčete, jestli je vše nastavené správně a potvrďte. V této další fázi instalace většinou máte možnost vybrat si, jaký software chcete instalovat. S Linuxem totiž nedostanete jen základní software (v podobě kalkulačky, internetového prohlížeče, poznámkového bloku …) ale kompletní výbavu, která vám pro domácí použití jistě bohatě postačí. Tím míním třeba kompletní kancelářský balík (něco jako Word, Powerpoint, Excell), programy na editaci obrázků, videa, různé internetové kecálky, přehrávače CD, DVD, vypalovací software atd. atd. Prostě Linux není jen holý operační systém, je to plnohodnotné pracovní prostředí a jakmile jej nainstalujete, můžete okamžitě pracovat.
Dál budete vyzváni k vyplnění základních údajů o sobě jako uživateli – tj. heslo a uživatelské jméno. Můžete samozřejmě přidat i další uživatele. Heslo pro správce systému (root) si dobře zapamatujte, s ním budete provádět veškerá budoucí nastavení.
Jedním z posledních kroků bývá kontrola konfigurace hardware. Instalátor vám zpravidla ukáže, jak nastavil jednotlivé hardwarové komponenty a je na vás, jestli jednotlivá nastavení změníte. Většinou budete chtít nastavit konkrétní parametry sítě (IP adresa, nastavení DNS – vše máte od svého poskytovatele internetu k dispozici), rozlišení monitoru apod.
Pořadí výše zmíněných kroků instalace se může lišit podle distribuce, před instalací si tedy vždy pročtěte dostupnou dokumentaci.
Tak a máte nainstalovaný svůj první Linux. Na první pohled není tak odlišný od Windows, že? Plocha, nabídka s programy, ale ty jsou tematicky členěné (kancelář, multimédia …)
I když máte stále možnost spouštět Windows, jejichž přítomnost na disku Linux rozpoznal a nabízí Vám jejich spuštění při startu, snažte se co nejvíc užívat Linux(u). Vím, máte z Windows zažitou řadu návyků (nebo spíš zlozvyků :-)), ale snažte se přeci jen Linux používat co nejvíc a dostat ho „do krve“. Nebudu zastírat, že vás možná ze začátku čeká řada překvapení a hledání odpovědí v dokumentaci a na internetových fórech, ale „žádný učený, z nebe nespadl“.
Důležité je prostě vydržet, nebát se a používat, používat, používat. Odměnou vám budou nulové pořizovací náklady, spousta nových zkušeností a osvojených počítačových dovedností, počítač bez virů a spyware a do svého životopisu si budete moci napsat: práce na PC s MS Windows i GNU/Linux.
Nebojte se a jděte do toho.
Pavel. P.